Na tohle místo jsme se vždycky dívali jako malí, když jsme jezdili do údolí na tábor. Dívat se do prostoru, kde jsem strávil dětství bylo skvělé. Stejně jako domluva, jen jsme se s paní majitelkou minuli. Ze psů jsme měli před příjezdem trochu respekt, protože osádku tvořila i dvouleťačka, ale nakonec úplně v pohodě. Skoro vůbec jsme s nimi nepřišli do styku a když už, tak jen na chvíli. Zázemí taky perfektní.